upřesnění pro pacienty
Vzhledem k tomu, že se v posledních měsících stal nový lék natalizumab (Tysabri) a jednání o jeho úhradě velmi častým tématem v médiích a logicky i v lékařských ordinacích, je na místě několik důležitých upřesňujících informací

Natalizumab je protilátka proti molekule na povrchu bílých krvinek (lymfocytů), pomocí které se lymfocyty přichytávají k cévní stěně a prostupují do místa zánětu – tedy do mozku a míchy v případě roztroušené sklerózy (RS). Je to tedy lék, který brání agresivním buňkách imunitního systému vstoupit do mozku a poškozovat nervový systém. 

V průběhu RS je dobře známo, že na počátku choroby (prvních 5-10 let) bývá zpravidla zánět hodně aktivní – projevuje se náhle vzniklými příznaky (atakami) a/nebo porušenou bariérou mezi krví a mozkem (= aktivní ložiska na magnetické rezonanci, která vychytávají kontrastní látku gadolinium). V této atakovité (tzv. relaps-remitentní) fázi RS se snažíme co nejdříve zahájit léčbu tzv. léky 1. volby (interferon beta, glatiramer acetát), pokud nejsou dostatečně účinné a nezabrání dalším atakám, je na místě zvážit léčbu natalizumabem (pokud – stejně jako u všech jiných léků – nejsou u konkrétního pacienta bezpečnostní důvody proti jeho nasazení).

Po odeznění atakovité fáze, zánět pozvolna vyhasíná, zanechává však nevratné poškození nervových vláken, které bohužel současná medicína ani natalizumab neumí nahradit. Tato fáze pozvolného zhoršování bez atak (progresivní fáze RS), je bohužel protizánětlivými léky velmi málo ovlivnitelná. Je logické, že zabránění vstupu několika málo zánětlivých buněk do místa, kde je již řada nervových vláken nenávratně zničena, nebude mít žádný efekt. Natalizumab bohužel nemá schopnost nervová vlákna obnovit. 
Proto tento lék není určen pacientům s progresivní fází choroby s výrazným neurologickým postižením. 
Pacient, u kterého efekt předpokládáme, má atakovitou formu RS a je schopen ujít alespoň 300 metrů bez zastavení a bez opory (Kurtzeho EDSS stupeň 4.5).

Každý nový lék u kteréhokoliv nevyléčitelného onemocnění je pochopitelně zdrojem velkých nadějí. Obrovskou nadějí byl před 15 lety interferon beta, nyní se lékem s nálepkou „zázračný“ stal natalizumab. Bohužel však již nezaznívá, že může být „zázračný“ pouze pro určitou skupinu pacientů s aktivním zánětem (a ani u nich nedosahuje 100% efektu, statisticky efekt činí 68%). 
Neuroregenerační léčba, která by nahradila poškozená nervová vlákna u pacientů v progresivní fázi s těžším neurologickým postižením bohužel stále chybí. Stále proto motivujeme pacienty v tomto stádiu choroby k intenzivnímu cvičení a rehabilitaci, která jako jediná může tvorbou nových spojů a zapojení stimulovat nervosvalový systém.

Tento příspěvek má sloužit k lepšímu pochopení aktuálního stavu léčby RS. Měl by také pomoci progresivním pacientům s těžším postižením pochopit, proč jim není schopen zatím nejnovější protizánětlivý lék natalizumab pomoci. 

Stále diskutovaná cena a úhrada léku je velmi důležitá – chceme mít natalizumab k dispozici pro ty pacienty, kterým pomoci může. Ale neměla by být zdrojem falešné naděje a posléze úzkosti, frustrace a nedůvěry k lékaři pacientů s progresivní fází RS. V tomto případě nejde o cenu preparátu nebo o vůli lékaře lék předepsat („já lék nedostanu, protože stojí hodně peněz...“), ale o znalost mechanismu účinku léku („Vám natalizumab nepředepíšeme, protože u této fáze choroby nemá efekt, pouze by se mohly objevit nežádoucí účinky“).

MUDr. Eva Krasulová, doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc.